RS
Norští vědci zabývající se studiem oceánů hlásí populační explozi tresky obecné a dalších druhů ryb v severní části Norského a Barentsova moře. Jako důvod bývá uváděno globální oteplování moře, které pozitivně působí na růst a rozmnožování ryb. Je to neskutečné, ale počty tresek obecných se zvýšili desetinásobně oproti 70. a 80. letům minulého století! Někdo si řekne, že je to malá změna, zvýšení teploty moře o 0.9C, ale v arktických oblastech za polárním kruhem, to opravdu způsobilo dramatické zvýšení populace tresek.
Dokumentovaná historie lovu tresek sahá až do r. 1903, vidíme, že jsme měli několik let s velkým množstvím tresky obecné hlavně po 2. světové válce – není divu, po dobu pěti let, v době války se téměř nelovilo. Tato statistika ukazuje množství tření tresky obecné, tím je myšlena populace starší než 6–7 let. Celkové množství tresek je nyní podstatně větší, než bylo v minulosti a za to jsme velmi rádi.
V letech 1970 a 1980 byli stavy tresek na kritické hodnotě 200 000 tun, proto se biologové obávali dokonce zániku druhu. V této době norští vědci varovali před nadměrným výlovem tresky obecné – populace byla tak malá, že nebylo jisté, zda přežije vůbec. Vláda zavedla množstevní quóty pro profesionální rybáře, a někteří dokonce odstavili své lodě za úplatu od státu. V současné době je již průmyslový lov tresek mimo hlavní ekonomický zájem. Vláda se nejvíce zaměřuje na těžbu ropy a zemního plynu.
Ale potom se něco stalo. Na počátku let 1980 začal výskyt a rozšíření tresek růst a vrátil se opět těsně na hranici po přelomu tisíciletí. Od roku 2012 se stavy tresek obecných pohybují na úrovních, jaké jsme nikdy neviděli – zhruba dva miliony tun, a zdá se, že populace ještě poroste! Existuje proto několik důvodů, říká mořský vědec a odborník na ekosystémy moře, Svein Sundby na Institutu mořského výzkumu v Bergenu. Tento vědec byl zapojen do vypracování analýzy toho, jak se vyvíjí quantita tresčích druhů. Tato analýza je natolik pozoruhodná, že byla zařazena do hlavních témat vědeckého časopisu Science. Svein říká: „Vidíme, že i relativně malé změny teploty oceánu v průběhu času vytváří velmi velké změny životních podmínek některých klíčových druhů ryb. Změny z roku na rok nejsou hned patrné, ale když se sleduje delší časový úsek po několik desetiletí, vidíme jasnou souvislost mezi teplotou vody a životními podmínkami tresky. To platí také například u makrel, sleďů a jiných druhů.“Jak výzkum ukázal, dlouhodobý nárůst teploty vody ovlivňuje několik článků v potravinovém řetězci. V teplejší vodě se více daří planktonu, který se nalíhne dříve, než se mladé tresky vykulí z jiker a slouží treskám, jako vydatná potrava v první kritické fázi života. Když treska pohlavně dospěje, kolem pátého roku života, tak teplejší voda příznivě ovlivňuje množství jiker, ze kterých se potom vykulí další potomstvo. Jednoduše řečeno, tresky mají nyní ideální podmínky k reprodukci a v budoucnu očekáváme ještě větší populaci s velkými exepmláři.
Zvýšení teploty v Barentsově moři nedochází jen díky globálnímu oteplování, ale také kvůli přirozenému kolísání teploty v severním Atlantiku. Během období 1960 – 1970 došlo k poklesu teploty a nejteplejší byly roky 1940 – 1950, což se jasně projevilo na výskytu ryb. Nyní prožíváme nové teplotní maximum, podél pobřeží se od roku 1980 zvýšila teplota vody o 0.90C. To že se voda ohřála, zhruba o jeden stupeň neznamená jen lepší podmínky pro rozmnožování tresek, ale i otevření nových lovišť. Již nyní můžeme pozorovat hejna tresek, která rozšiřují svůj výskyt stále více na sever k pobřeží Špicberků a dokonce Sibiře. Pokud území tresek bude zasahovat od Bergenu po Sibiř, tak tomu se říká tresčí expanze, dodává norský vědec Svein Sundby. Takto obrovská tresčí populace bude mít nevyčíslitelnou hodnotu. Zdá se, že díky dobrým přírodním podmínkám, které nahrávají zvýšení výskytu ryb, můžeme očekávat úlovky obrovských matečných tresek, jaké jsme dosud neviděli.
