Je to první velký závod našeho clubu který se konal je na lodích a proto byl nazván jako První námořní bitva. Ubytovali jsme se a šli na obvyklou zábavu našeho clubu a to je žranice a opijáda. Večer proběhl ve sportovním duchu, hráli jsme stolní kopanou, kulečník, karty a automaty… Ráno jsme vypluli a naše lodě se rozjely po celé přehradě nejlepší okouníkem byl kdysi pan okounů Míla Machatý chytil skoro 2m okounu, titul je v dobrých rukou.
Milhouse MacFly – komentář
Děkuji panu prezidentovi za uznání a trochu si ohřeji polívčičku.
Sdílel jsem loď s mým dlouholetým kolegou a členem našeho FlyTeamu Martinem RedFlayem. Oba jednoznačně muškaři a vláčkaři tělem i duší. Již před příjezdem na Hracholusky jsem se rouhal, že jsme jednoznačně adepti na vítězství a že nemáme konkurenci. Přesto mi Martin zakázal JAKÉKOLI sázky. V průběhu večera jsem to však nevydržel a před plénem našeho klubu vyhlásil, že zítřek je ve znamení návratu Pána Okounů!!!! Myslel jsem samozřejmě sebe! S přibývajícím počtem vypitého alkoholu, jsem se chystal na lůžko, když mne naše „Maruška“ vytáhla, že musím zazpívat kolegům Kleinovcům na dobrou noc. Můj odpor překonal až 200 korunovou bankovkou, přilepenou slinou na mé lysé čelo! Zapěl jsem svou ódu Princi můj maličký spi a chystal se k odchodu. V tom mi zabránil kolega Klein s tím, že jsem chvástal a že si se mnou zítra vytře jistý vylučovací orgán. To mne namíchlo. Já jsem člověk přívětivý! Ovšem do doby dokud mne někdo nenamíchne! A to se Jirkovi povedlo dokonale. Jeho slova : „srabe vsaď litr nebo nejsi chlap“ padla na úrodnou půdu! Zoufalý výkřik kolegy Martina : MILHOUSE NE!!!!! splynul v mohutné plácnutí stvrzené sázky. Ráno těsně po probuzení, kdy ještě doznívaly dojmy z večera jsem jen letmo prohodil k Martinovi : „stejně to vyhraju! Ale ze začátku mi budeš dělat velké problémy. A s těmito slovy jsme nastrojili loď a v 7.00 vypluli na hladinu hracholuské přehrady…..
A bylo 8:00 Martin okouna a já bez ryby….
A bylo 9:00 Martin 3 okouny a já bez ryby… a v tom telefonát – Klainovci mají po 3 okounech a Milhouse byl menší a menší
A bylo 10:00 Martin 4 Okouny a já bez ryby a již jsem si začínal dobrovolně mýt hlavu. Víš Martine, já tě měl poslechnout, já se neměl sázet… teď to proserem a zrovna s Kleinovcema….. ááááách jo a ještě ke všemu volá moje paní – vysvětluji situaci a odpovědí mi bylo jen Á Milhouse byl opět velkohubý. Musel jsem jí dát za pravdu….. byl jsem zoufalý. Marmyšky, žížaly, rousnice, gumy, voblery – nic nefungovalo!
A pak jsme vyzkoušeli takovou hezkou zátoku. Zaparkoval jsem loď asi tak doprostřed a flákl tam smáčka. To lehké ťuknutí mne přivedlo k extázi. Na první záběr pěkný okoun a za ním pár dalších! A chytali jsme oba! Vesta mě začala škrtit, to jak mi rostly křídla. Však pořád tu byli ještě Kleinovci, o kterých jsme neměli zprávy a kteří byli naší hrozbou. Ale nevzdávali jsme se a chytali až se nám od prutů kouřilo. Již jsme neřešili, kdo z nás dvou je lepší jen jsme chtěli aby náš team vyhrál. A jak to vše milé děti dopadlo?
Zazvonil zvonec a při vyhlašování jsme zjistili, že o úspěchu Kleinovců to byla dezinformace a my jsme byly jednoznačně nejúspěšnější loď. A teď již jen rozhodnutí mezi námi dvěma. Nakonec jeden podmírový okoun v Martinově vezírku rozhodl o vítězství staronového Pána Okounů Milhouse po 13 letech.
A Jiří Klein? Počastoval mne koňským hltem skvělé meruňkovice s medem, podal ruku a řekl tu náááádhernou větu : Milhouse, byli jste lepší! Flašku dodáme.
Bože jek je ten svět krásný!
S úctou Milhouse MacFly Pán Okounů
OLYMPUS DIGITAL CAMERA